Eugenika

Luule Viilma objasňuje, jak si člověk může pomoci skrze přijetí a odpuštění. Svým učením a myšlenkami vám i vašim příbuzným a blízkým pomůže k tomu, abyste byli všichni zdraví, šťastní a úspěšní.

Pokoušíme se vypadat tak, jak se po nás chce; a cítit se tak, jak se to předpokládá. Bojíme se nebýt stejní jako ti ostatní. Nechceme působit neočekávaným dojmem. Bojíme se vypadat hůř než druzí. Proto se snažíme vypadat šťastní, úspěšní a zdraví, ve skutečnosti však takoví často nejsme. Vzbuzujeme jen určitý vnější dojem a vnitřně se touto přetvářkou a vnitřním nesouladem ničíme.

Prvním krokem ke zdraví a štěstí je tudíž čestný přístup k sobě samému.

Člověk nebude svobodný, dokud bude hledat a nacházet viníky vně sebe.

Abychom dokázali odpouštět, musíme poznat sami sebe. Ten, kdo popírá přítomnost negativního v sobě nebo ve svých blízkých, jde cestou bolesti. Kdo se naučí vážit si svých citů a chápat jejich smysl, naučí se myslet s láskou. 

Myšlení rozumem nás připoutává k zemi. Myšlení srdcem povznáší k nebesům.